Materiální vybavení

Materiál patří v každém sportu k důležitým aspektům ovlivňujícím kvalitu hry. Mezi materiální vybavení ve stolním tenisu patří pálka tj. potahy a dřevo, míček, stůl, ale samozřejmě i oblečení, obuv a herní prostředí má vliv na průběh hry. Pro pouhé pozorovatele, kteří nerozumí technice stolního tenisu, je vývoj herního prostředí a oblečení asi nejmarkantnější změnou v celém vývoji stolního tenisu. Také do tohoto sportovního odvětví zasáhla móda, která přidává na atraktivnosti sportu, a přitahuje tak větší množství diváků a fanoušků tohoto sportu, zvláště od té doby, co je stolnímu tenisu věnováno více prostoru v televizních přenosech. Veřejnost je tak dnes více informovaná o nemalých úspěších našich reprezentantů a lépe seznámena s touto hrou.

 

Stůl

Hrací plochou pro stolní tenis je povrch pingpongového stolu. Stůl má podle pravidel tvar obdélníku dlouhého 274 cm, širokého 152,5 cm a plocha stolu musí být vodorovná ve výši 76 cm nad podlahou. K hrací ploše patří i horní hrany stolu, nikoliv však boční stěny pod těmito hranami.Stůl může být vyroben z jakéhokoliv materiálu, ale plocha stolu musí být pružná, aby se míček puštěný z výše 30 cm odrazil alespoň do 23 cm. Hrací plocha má jednotnou barvu a je ohraničena bílými postranními a koncovými čarami širokými 2 cm. Plocha stolu je rozdělena na dvě poloviny svislou síťkou, napnutou rovnoběžně s koncovými čarami. Pro čtyřhry je každá polovina stolu ještě rozdělena na polovinu bílou středovou čarou rovnoběžnou s postranními čarami.

 

Síťka

Síť patří ve sportu obecně k často používanému materiálu. Ať už se jedná o síť volejbalovou, tenisovou, nohejbalovou, badbintonovou či síťku pro stolní tenis, každá má své specifické parametry pevně stanovené pravidly, podle kterých se pak odvíjí celkový charakter hry. Společným úkolem ale je vždy překonání této sítě (síťky), která nás dělí od herního prostoru soupeře, a získání tak bodu v náš prospěch. Síťka pro stolní tenis neměla zpočátku podobu opravdové proplétané sítě s oky. V době vzniku stolního tenisu si hráči pouze potřebovali něčím přehradit svůj herní prostor a používali k tomu např. řadu knih postavenou uprostřed stolu. Později se herní poloviny oddělovaly napnutou strunou. Až do roku 1937 byla stanovena výška síťky na 6 ¾ palce, poté se snížila o 2 cm na rozměr 15,25 cm, který platí dodnes. Současná pravidla říkají, že oka síťky mají být dostatečně hustá, pevně pletená a páska ohraničující síťku nahoře napnutá, aby požadovaná výška byla stejná po celé délce síťky. Většinou je síťka barvy zelené stejně jako stůl. 

 

Míček

Míček pro stolní tenis musí být také určen pravidly. Významné změny v pravidlech, které se týkaly i míčku, byly provedeny roku 2000. Velikost míčku se zvětšila z původních 38 mm na 40 mm, čímž se poměrně snížila jeho rychlost a rotace. Předepsaná hmotnost míčku je 2,7 g. Míček je vyroben z celuloidu nebo z podobné plastické hmoty. Barva míčku je bílá nebo oranžová. V srpnu roku 1999 se na kongresu ITTF projednávala zásadní změna v pravidlech stolního tenisu – návrh na zvětšení celuloidového míčku o 2 milimetry. Argumentem pro větší míček byla skutečnost, že by docházelo k delším výměnám a pro diváka by byl tento sport mnohem přitažlivější. Tato změna byla podmíněna snahou prodloužit výměny zejména u útočného stylu hry. Změnu prosazovali především Číňané, proti byla většina evropských států a ke schválení chyběly čtyři hlasy. O rok později se tato novinka prosadila a platí dodnes. Podle kvality jsou míčky ještě rozlišeny počtem hvězdiček. Míčky s jednou hvězdičkou se používají většinou pro tréninkové účely. Jejich výhodou je přiměřená kvalita a cena. Míčky se dvěmi hvězdičkami jsou méně k vidění, měly by být kvalitnější a s větší životností. Tři hvězdičky jsou již určeny pro vyšší soutěže, kdy je zapotřebí správný odskok a kulatost míčku. Vyznačují se tedy nejvyšší kvalitou. Od 1.července 2014 přijde do světa stolního tenisu nový míček. Celuoidový míček nahradí míček plastový. Klasický míček z hořlavého materiálu byl na trhu více než 115 let, nyní ho čeká zcela zádadní změna materiálu. Nové plastové míčky budou povinné na všech akcích ITTF, celuloidové se mohou používat na ostatních akcích, ale vedení ITTF předpokládá, že i další soutěže a turnaje přejdou na nové míčky.

 

Pálka

Pálka pro stolní tenis je dána pravidly stolního tenisu. Je složena z rukojeti a vlastní hrací plochy, na kterou jsou z obou stran nalepovány potahy. V dnešní době si hráči mohou vybrat z velkého množství potahů a dřev schválených mezinárodní federací ITTF. Pálka může mít jakoukoliv velikost, tvar i hmotnost. Podklad pálky musí být neohebný a plochý. Nejméně 85% tloušťky podkladu pálky musí být z přírodního dřeva. Vrstva vlepená uvnitř podkladu pálky může být zpevněna různým vláknitým materiálem, např. uhlíkovými vlákny, skelnými vlákny nebo lisovaným papírem, nesmí však být silnější než 7,5% celkové tloušťky podkladu. Potahový materiál musí pokrývat celý podklad pálky až po okraje a nesmí je přesahovat.

Pálka a její vývoj

Pálka pro stolní tenis prošla dlouhým vývojem. V prvopočátcích této hry se hrálo různými prkénky a vším, čím šlo „pinkat“ do míčku, např. víkem od krabice. První rakety se dokonce vyráběly z pergamenu a měly dlouhou slabou rukojeť. Připomínaly tak spíše plácačku na mouchy. Později se už používaly dřevěné rakety vypadající spíše jako zmenšené tenisové rakety. Postupným vývojem získávala pálka charakteristický tvar a v 70.létech se již používala karbonová dřeva na výrobu pálek. Pálka ve stolním tenisu znamená dřevo a potahy na něm nalepené. Nejen dřevo, ale i potahy si prošly dlouhým vývojem přes gumové potahy, potahy s houbou až po softové potahy, které dnes ovládají evropský stolní tenis. Obě tyto části jsou charakteristické svými vlastnostmi a musí být v souladu s herním stylem hráče. V dnešní době existuje mnoho firem zabývající se výrobou dřeva a potahů. Mezi nejvýznamnější patří firmy: Stiga, Yasaka, Donic, Joola, Nittaku, Andro a Butterfly. 

Charakteristika současné pálky - І. dřevo

Základními vlastnostmi, jimiž se od sebe jednotlivá dřeva liší, jsou rychlost, kontrola a pružnost. Jednotlivé firmy uvádějí na trh celou řadu dřev odstupňovaných podle těchto základních komponentů a přicházejí neustále s novými technologiemi výroby dřeva. Do dřeva jsou přidávány speciální látky, které zvyšují citlivost míčku na pálce, odolnost proti nárazům a celkovou trvanlivost, aby se nevytrhávaly dýhy při sundavání potahů. Současná pálka se skládá z několika vrstev dřevěné dýhy, mezi tyto vrstvy se často vkládají karbonové vložky. Karbon dodává dřevu rychlost a přispívá útočné hře, ale bohužel je takové prkno také těžší a tvrdší. Vědci zjistili, že přidáním karbonu a kevlaru mezi dýhy dřeva vznikne unikátní kombinace rychlosti a citlivosti. Díky kevlaru je prkno rychlé a zároveň velmi lehké a elastické. Je vhodné pro blokaře, zajišťuje perfektní kontrolu míčku. Dalším prvkem, který zvyšuje rychlost prkna, je titan. Kombinace titanu s vybranými vrstvami dřeva vytváří  extrémně rychlé prkno pro nekompromisní útočníky. Nesmíme opomíjet, že součástí prkna je také držátko. Tvar a složení držátka je dalším důležitým kritériem výběru pálky. Dle tvaru rozlišujeme držátka konkávní, anatomická, rovná a držátka pro tužkové držení (penholder). Při výběru dřeva je důležité všímat si označení, které bývá často už v názvu a které udává stupeň rychlosti a kontroly prkna.

 

Charakteristika současné pálky - ІІ. Potahy

Podle vrchní gumy potahů rozlišujeme potahy softové, sendviče, trávy a antitopspinové. Houba potahů existuje v různých tloušťkách. Čím tlustší, tím rychlejší a tím ale také těžší jejich kontrola.

Klasické potahy mají tři rozdílné typy houby:

Soft – měkké houby zlepšují kontrolu míčku při stejném spinu, ale zpomalují rychlost potahu.

Medium – standardní špičková houba. Vyvážený poměr mezi kontrolou, rychlostí a topspinovými vlastnostmi potahu.

Hard – tato houba řídí rychlost potahu na úkor kontroly.

 

Potahy s houbovým podkladem

Softové potahy - jedná se o potah s houbovým podkladem, vroubky směrem dovnitř a navrch potažen hladkou gumou. Pružnost vrchní gumy rozhoduje o citu pro hru a charakteru potahu. Podle charakteru vrchní gumy můžeme rozlišit potahy na lepkavé pružné, ofensivní, topspinové, kontrolní. Softové potahy se vyrábí v různých tloušťkách. Jejich maximální tloušťka je stanovena pravidly. Síla potahu je rozhodujícím faktorem pro rychlost úderu. V případě úderu softem tlačí špičky vroubků na houbu a ke kontaktu s míčkem dochází větší plochou. Styčná plocha s míčkem je na softu mnohem větší a tím je větší i rotace. Rotace míčku je závislá na přilnavosti potahu. Má-li potah vysoký koeficient tření, lze míčku udělit větší rotaci. Proto také závisí na čistotě potahu. Pouze softové potahy umožňují celý repertoár úderů moderního stolního tenisu. Od topspinu, čopu, přes tvrdou hru nad stolem, až po artistickou vysokou obranu. Základními parametry při výběru potahu jsou hodnoty rychlosti, rotace, kontroly a síla houby.

Sendviče - Potahy s vrchní gumou s vroubky směrem ven a s podkladovou houbou. Rozlišují se podle délky vroubků a síly houby. Protože kontakt s míčkem obstarávají pouze špičky vroubků, neuděluje sendvič míčku takovou rotaci jako soft. Proto nejsou tak citlivé na soupeřovu rotaci. Požívají se zvláště na backhandové straně, jsou ideální pro blokovou a kontrovou hru blízko u stolu.

Tráva - je vroubkovaný potah s dlouhými vroubky směrem ven. Vroubky jsou většinou směrem ke konci zeslabené. Jsou ideální pro přijímání míčků s rotací. Jestliže se trávou vrátí topspinový úder s velkou rotací, zachovává si míček původní rotaci a útočníkovi se vrátí silný čop. Čopový úder těchto potahů je tedy závislý na síle a rychlosti soupeřova topspinu. Tento potah je pomalý, je užíván hráči obranného stylu. Všeobecně se doporučuje trávu kombinovat se softovým potahem a dát tak hře střídavé variace.

Antitopspinové potahy - tyto potahy jsou na první pohled od softových potahů k nerozeznání. Ač se jedná o obranný potah jako tráva či sendvič, je tento potah hladký bez vroubků na povrchu. „Softová konstrukce“ při kontaktu s míčkem ale téměř nevytváří tření, tudíž jsou tyto potahy takřka imunní proti topspinu a čopu. Antitopspin má při provedení obranných úderů velkou kontrolu. Nevýhodou je, že tyto potahy nemají téměř žádný odskok. Z tohoto důvodu se lepí nejčastěji v kombinaci se softovým pružným potahem na druhé straně pálky.

Potahy bez houbového podkladu

Vroubkovaná guma - tento potah je bez houbového podkladu s vroubky směrem ven. Není tedy tak pružný a měkký jako potahy s houbou. Potah umožňuje perfektní kontrolu míčku, ale rychlost a zátah jsou však pro něj velkou neznámou. S tímto potahem hraje dnes velmi málo registrovaných hráčů.

Lepení potahů

Vývoj stolního tenisu spěje nezadržitelně dál, neustále si vymýšlí nové „zlepšováky“, které by urychlily hru, zvětšily rotaci míčku, zvýšily pružnost potahů a odlehčily dřevěnou pálku. Fenoménem se stalo tzv. rychlé lepení, které umožňuje využít v určitém časovém úseku maximální hodnoty pro rychlost a točivost míčku. Na turnajích se vyhrazovali speciální místnosti pro přelepování potahů. Hráči předních míst žebříčku v hlavní soutěži dokonce po odehraném zápase strhávali potahy a opět nalepili. Mezinárodní federace zakázala vyrábět neekologická lepidla s toluenem a používali se lepidla ředitelná vodou. Od 1. srpna 2008 vstoupil v platnost zákaz přelepování potahů.

 

Jak si vybrat dřevo a potahy

Základem úspěchu je, když si hráč rozumí se svou pálkou, která by měla odpovídat hernímu stylu hráče. Správně zvolit prkno a pálku není jednoduché a je to otázkou dlouholeté praxe a zkušenosti. Zpočátku je úkolem trenéra vybrat svým svěřencům typ pálky, ten se ale s postupným vývojem herního stylu mění. Zkušenější hráči se už samozřejmě orientují v parametrech jednotlivých potahů, prken, znají dobře svou hru, a dokáží si tak sami vybrat materiál. Na trhu se objevují neustále nové typy potahů různých značek, jednotlivé firmy se předhánějí svými novinkami, a tak výběr potahů a prkna z takového množství se stal vědou, při které se dá taktizovat a ovlivňovat výsledek hry.

Pro výběr potahů a dřeva je důležité, aby se hráč nejdříve pokusil definovat svůj herní styl. Podle toho, zda hraje spíše drajvy či topspiny, u stolu či dva metry za stolem, údery s vrchní nebo spodní rotací, se dá určit, který typ a jaká rychlost materiálu bude nejvhodnější.

Styly můžeme rozdělit do deseti kategorií:

1) Agresivní útočník

Hráč s tvrdými údery jak z forhandu, tak backhandu. Mezi hlavní údery patří topspiny a drajvy, kterými se snaží co nejrychleji zakončit. Tento hráč ukončuje výměnu často tvrdým závěrečným úderem.

2) Topspinář

Tento hráč používá převážně topspiny, lifty nebo rotované obloučky, a to v každé situaci nebo pozici. Jeho hra je založena na postoji 1 až 2 metry za hranou stolu.

3) Blokař

Hráč jako zeď, všechno chytne, všechno sklopí. Navíc je schopen přesně a tvrdě ukončovat výměny, do kterých vás nutí, pohybuje se u stolu a míčky hraje brzy po dopadu. Je velmi těžké ho překvapit.

4) Klasický útočník

Typ hráče, který upřednostňuje hru ze střední vzdálenosti ( 2 -3 metry ) za stolem, odkud zahrává své údery, což je kombinace topspinů a kontratopspinů. Často přechází i do obrany, a to jak lobované, tak klasické, kdy vrací míčky spodní rotací.

5) Útočník s materiálem

Tito hráči používají na backhandové straně jiný potah než klasický ( sendvič, antitopspin, trávu). Hrají blízko stolu a snaží se co nejvíce o forhandové údery z každého postavení a backhandovou stranou znepříjemňují hru a nutí soupeře k chybám.

6) Univerzální hráč

Tento hráč je schopen jak útočit, tak bránit, umí se přizpůsobit hře a stylu soupeře. V jeho hře převládá jistota úderů, je schopen vrátit velké množství míčků a v mžiku přejít na útočný styl hry.

7) Útočící obranář

Jeho dominantním potahem je antitopspin či tráva na backhandové straně. Hraje blízko u stolu, většinou se snaží vracet jeden míček za druhým a vyčkává na chybu soupeře, kterou trestá buď forhandovým útokem nebo backhandovým úderem, který je nepříjemný, protože je zahrán materiálem.

8) Klasický obranář

Vyznačuje se hrou 3 – 4 metry za stolem, odkud vrací spodními údery jeden míček za druhým a rozdílnými potahy stěžuje soupeři odhad pro míček a nutí jej k chybám. Umí však i přejít do výpadového útoku, který soupeř většinou nečeká.

9) Nevyhraněný styl

Sem patří hráči, kteří nemají vyhraněný styl, nevědí, jaký styl je pro ně nejlepší. Takovým hráčům se doporučuje zkompletovat univerzální pálku, tj. dřevo i potahy allroundové. Časem při hře s touto pálkou zjistí, ke kterému stylu mají blíže.

10) Začátečník

Začátečníci nedokáží využít vlastnosti potahů a dřeva, hrají většinou bez rotovaných úderů, je zbytečné vybírat kvalitní drahou pálku. Doporučuje se zkompletovat levnější dřevo a potahy (i starší).

 

Oblečení

Oblečení, jakožto sportovní úbor, beze sporu patří mezi materiální vybavení v každém sportu. V některých sportech plní oblečení spíše estetickou funkci, přidává na atraktivitě sportovního odvětví, v jiných sportech se výraznou měrou podílí přímo na sportovním výkonu. Oblečení pro stolní tenis zpočátku vůbec nepřipomínalo sportovní úbor. Ženy užívaly každodenních šatů a muži svých žaketů. Není divu, že se stolní tenis ve svém začátku hrál ve všedním oblečení. Lidé považovali pingpong za společenskou hru, nikoliv za sport, který by vyžadoval více pohybu. Teprve později, stejně jako v tenise, se oblečení přizpůsobuje potřebám postupně se rozvíjejícího sportu a pohybu, jenž už tato hra ve značné míře vyžaduje. Muži oblékali dlouhé sportovní kalhoty, sportovní košile s rozhalenkou a k tomu sportovní boty. Tenis udával módu i ve stolním tenise. Ve stylu anglické elegantní módy se užívalo původně jednobarevné oblečení. Co se týče barev, převládají v dnešní době pestré barvy jak v oblečení, tak i v obuvi. Ženy i muži hrají v krátkých sportovních kalhotách a v tričku různých barev. Tradičně bývalo respektováno pravidlo o neužívání barvy bílé, která by splývala s míčkem a mohla by tak rozptylovat soupeře, i toto tabu však v posledních letech oděvní firmy porušují, a na trhu se tak objevují i trika s převahou světlých odstínů. U mužů se drží v oblibě barva modrá, zelená nebo červená, ženy dnes rády experimentují i s módními odstíny oranžové nebo fialové. Šortky bývají převážně černé s barevným logem firmy. I do tohoto odvětví zasáhla móda a textilní průmysl, který neustále přichází s novými sportovními materiály, které svými vlastnostmi zpříjemňují sportovci i několikahodinové působení za stolem. Jednotlivé firmy se předhánějí svými modely a nejen kvalita hry, ale i vzhled sportovce za stolem přináší hráči popularitu. Dříve se hráči ve většině případů objevovali v tradičních sportovních polokošilích s límečkem, které opět výrazně odkazovaly k příbuznosti s tenisem, dnes dávají často přednost spíše přiléhavým střihům.

O módě ve stolním tenisu se v poslední době hodně mluví v souvislosti se zvýšením atraktivity tohoto sportovního odvětví. Pod vlivem velkého tenisu, kde zejména dívky hrají mnohdy v šatech pestrobarevných připomínajících téměř šaty taneční, se mezi stolními tenistkami začaly také objevovat sukně a jiné doplňky, které ženy za stolem zkrášlují, což přispívá jistě ke zvýšení popularity sportu a k nalákání diváků k televizním obrazovkám.